Vyhledávání úloh podle oboru

Databáze úloh FYKOSu odjakživa

astrofyzika (83)biofyzika (18)chemie (22)elektrické pole (69)elektrický proud (73)gravitační pole (79)hydromechanika (141)jaderná fyzika (42)kmitání (55)kvantová fyzika (31)magnetické pole (41)matematika (88)mechanika hmotného bodu (290)mechanika plynů (87)mechanika tuhého tělesa (219)molekulová fyzika (71)geometrická optika (77)vlnová optika (65)ostatní (163)relativistická fyzika (37)statistická fyzika (21)termodynamika (150)vlnění (51)

mechanika hmotného bodu

(3 body)4. Série 37. Ročníku - 1. let přes Měsíc

Pták Fykosák jednoho dne pozoroval oblohu, na které byl Měsíc v úplňku. Přes něj zrovna prolétlo za čas $0{,}35 \mathrm{s}$ letadlo, přičemž kolmá vzdálenost dráhy jeho letu byla od středu Měsíce $1/3$ poloměru úplňku. Toto letadlo obvykle letí rychlostí $800 \mathrm{km\cdot h^{-1}}$. Fykosáka zajímalo, v jaké výšce se letadlo nachází, aby mohl příště letět s ním. Stejně jako on určete tuto výšku.

(3 body)4. Série 37. Ročníku - 2. vystoupili v Hněvicích

Tomáš nastoupil do vlakového vagónu ve tvaru kvádru a řekl si, že si zdřímne. Když se vzbudil, zjistil, že je ve vagónu sám a že je celý vagón zavěšený v geometrickém středu na nákladním jeřábu a točí se okolo osy závěsu úhlovou rychlostí $\omega $. Tomáš si toho nejprve nevšiml, protože seděl právě ve středu vagónu se šířkou $d$. Když si to uvědomil, tak se zaradoval, protože ho napadlo, že využije jeden ze svých kilogramových etalonů, které nosí pro podobné příležitosti vždy s sebou, na změření délky vagónu. Po pár pokusech se mu podařilo hodit etalon počáteční rychlostí $\vec {v}$ tak, že po dvou otáčkách vagónu etalon dopadl do jeho krajního rohu a rozbil okno. Jakou zjistil délku vagónu $L$, pokud zanedbal odpor vzduchu?

(6 bodů)4. Série 37. Ročníku - 3. krok sem krok tam

figure

Uvažujme homogenní magnetické pole o indukci $B_1$. To se rozprostírá v poloprostoru, který je ohraničen rovinou rozhraní $y=0$, za kterou je stejně orientované, taktéž homogenní magnetické pole o indukci $B_2$. Z roviny rozhraní, kolmo k němu a k siločárám polí, vyletí elektron rychlostí $v$ (jako na obrázku). Určete velikost i směr jeho průměrné rychlosti rovnoběžné s rovinou rozhraní.

Bonus: Uvažujte nyní, že se velikost pole mění lineárně jako $B = B_0 \(1+\alpha y\)$ a jeho směr je v kladném směru osy $z$. I v tomto případě určete velikost i směr průměrné rychlosti elektronu rovnoběžné s rovinou rozhraní. Elektron na začátku vypouštíme stejně jako v předchozím případě.

(5 bodů)3. Série 37. Ročníku - 3. náhodně dál dojdeš

V mikrosvětě buněk rozlišujeme dva typy transportu: transport pomocí volné difuze, tj. Brownova pohybu, kde pohyb využívá přímo energie prostředí, a tzv. aktivní transport, který vyžaduje například proteinový motor pohybující se konstantní rychlostí po cytoskeletálním vlákně. Uvažujme typickou hodnotu difuzní konstanty $D \approx 10^{-9}  \mathrm{cm^2.s^{-1}}$ a rychlost aktivního transportu $u\approx 10^{-6}  \mathrm{m.s^{-1}}$. Pro jaké vzdálenosti se časově vyplatí difuzní a kdy naopak aktivní způsob pohybu? Uvažujte, že transport probíhá jen v jednom rozměru.

(10 bodů)3. Série 37. Ročníku - S. vážení riešitelia

  1. Preveďte z definícií príslušných základných jednotiek do jednotiek SI
    • tlak $1 \mathrm{psi}$,
    • energiu $1 \mathrm{foot-pound}$,
    • silu $1 \mathrm{dyn}$.
  2. V difrakčnom experimnente bola nameraná mriežková konštanta (dĺžka hrany elementárnej bunky) kuchynskej soli ako $563 \mathrm{pm}$. Známa je tiež jej hustota $2,16 \mathrm{g\cdot cm^{-3}}$, a že kryštalizuje v kubickej, plošne centrovanej sústave. Určite hodnotu atómovej hmotnostnej jednotky.
  3. Tenká tyč dlhá $l$ s dĺžkovou hmotnosťou $\lambda $ leží na valci s polomerom $R$ kolmo na jeho os symetrie. Na každom konci tyče je umiestnené závažie s hmotnosťou $m$ tak, že tyč je vo vodorovnej polohe. Hmotnosť jedného závažia opatrne zvýšime na $M$. Aký uhol voči vodorovnému smeru tyč zaujme? Predpokladajte, že tyč z valca neskĺzne.
  4. Ako by ste zmerali hmotnosť:
    • astronauta na Medzinárodnej vesmírnej stanici,
    • naloženého ropného tankeru,
    • malého asteroidu mieriaceho k Zemi?

(3 body)2. Série 37. Ročníku - 1. posilujeme

figure

Nákres kladkostroje

Při posilování se často potkáme se stroji, které obsahují kladky. Uvažujme stroj na následujícím obrázku. Jakou silou musíme na lano působit, jestliže velikost rychlosti konce lana v bodě A je $v = 0{,}4 \mathrm{m\cdot s^{-1}}$ a směřuje dolů? Každá kladka má poloměr $r = 15 \mathrm{cm}$ a hmotnost $m = 15 \mathrm{kg}$. Přes volnou kladku visí závaží o hmotnosti $M = 25 \mathrm{kg}$.

Dodo byl na Smíchoffce.

(3 body)1. Série 37. Ročníku - 2. řazení vlaku

Jarda stojí na konci nástupiště a čeká na příjezd svého vlaku. Když kolem něj projíždí první vagón vlaku, zjistí, že právě v tomto voze má svoji místenku. V tomto okamžiku je rychlost vlaku $8{,}5 \mathrm{m\cdot s^{-1}}$ a vlak začne rovnoměrně zpomalovat, až zastaví za čas $28 \mathrm{s}$. Jarda se ihned rozešel ke dveřím svého vagónu, protože se ale musí prodírat davy cestujících, je jeho rychlost jen $1 \mathrm{m\cdot s^{-1}}$. Jak nejméně dlouho musí vlak ve stanici stát, aby Jarda stihnul nastoupit do svého vagónu?

Jarda už zase jede do Prahy.

(12 bodů)1. Série 37. Ročníku - E. utřeme papír

Změřte koeficient statického tření mezi dvěma listy kancelářského papíru.

Karel četl recepty napříč.

(3 body)6. Série 36. Ročníku - 2. shnilé jablko

Jarda našel po FYKOSím soustředění ve svém batohu jablko, které už nebylo v dobrém stavu. Hodil ho do nízkého koše na kuchyňský odpad vzdáleného $1{,}0 \mathrm{m}$ a samozřejmě se trefil. Jablko házel vodorovně z výšky $0{,}5 \mathrm{m}$, dopadlo na rozmezí stěny a dna koše, kde se rozpláclo. Koš o hmotnosti $910 \mathrm{g}$ se po dopadu jablka posunul o vzdálenost $5 \mathrm{cm}$. Jaký je koeficient tření mezi podlahou a košem? Jablko má hmotnost $230 \mathrm{g}$.

Jarda zase zapomněl sníst svačinu.

(3 body)5. Série 36. Ročníku - 2. dopravní pás

Na pohybující se vodorovný dopravní pás každou sekundu svisle dopadá materiál o hmotnosti $\mu $, který na jeho konci padá pryč. Na pás působí odporová síla $F\_{odp}=kv$, která je přímo úměrná rychlosti pásu $v$ přes konstantu $k$. Jak velkou rychlostí se bude pás pohybovat, pokud

  • na něj působí konstantní pohonná síla $F$?
  • je poháněn motorem s konstantním výkonem $P$?

Karel doufal, že to půjde vyřešit.

Tato stránka využívá cookies pro analýzu provozu. Používáním stránky souhlasíte s ukládáním těchto cookies na vašem počítači.Více informací

Pořadatelé a partneři

Pořadatel

Pořadatel MSMT_logotyp_text_cz

Generální partner

Partner

Partner

Mediální partner


Created with <love/> by ©FYKOS – webmaster@fykos.cz